JLPT – Mezinárodní jazyková zkouška z japonštiny

JLPT zkouška japonština

Chcete získat certifikát z japonštiny nebo si pouze ověřit své znalosti tohoto jazyka? Japanese Language Proficiency Test (ve zkratce JLPT), je mezinárodně uznávaná zkouška, která vám to umožní. Pojďme se na tuto zkoušku podívat detailněji.

Předložení certifikátu je nejsnazší způsob, jak potenciálnímu zaměstnavateli doložit své znalosti. Test vám však také pomůže zhodnotit své znalosti japonštiny a objevit konkrétní slabé stránky, na kterých byste měli zapracovat. Test je totiž rozdělen na 3 části – gramatiku a čtení, slovní zásobu, a poslech, které následně dostanete vyhodnoceny zvlášť.

Obsah a formát zkoušky

Mezi jednotlivými částmi JLPT bohužel chybí ústní část zkoušky – rozhovor. Kromě tohoto nedostatku je však zkouška velmi komplexní. V rámci testu slovní zásoby nebo čtení si prověříte svou znalost znaků kandži. Test je navíc v japonštině, takže i instrukce nebo konkrétně otázky v poslechu jsou japonsky, což přidává na obtížnosti pro ty, kteří na test dorazí poprvé a jsou přihlášeni na základní úroveň N5.

Vlastní zkušenost: Osobně mě nejvíce překvapil poslech. Náročnost je samozřejmě subjektivní a záleží na vašich znalostech, nicméně ze studia angličtiny jsem byl zvyklý, že je vše vždy zopakováno dvakrát. Na JLPT tomu tak není – nejdříve je vyslovena otázka, posléze rozhovor, ze kterého máte odvodit odpověď, a poté znovu otázka. Rozhovor tak neslyšíte dvakrát a pokud něco přeslechnete, nemáte již šanci se to na poté více zaměřit a zjistit správnou odpověď.

Měl jsem také pocit, že v případě úrovně N5 nebylo na test příliš času. Při čtení jsem například neměl problém porozumět textu, avšak přeci jen zvládnout opravdu rychle číst japonský text složený ze 3 abeced není nic jednoduchého.

Proto doporučuji – v případě že začínáte a chcete jít na JLPT úrovně N5 – zaměřit se především na nácvik poslechu a čtení.

Odstupňování zkoušky

JLPT je odstupňována na 5 úrovní. Čím nižší číslo, tím vyšší úroveň. Test základní znalosti proto značí N5.

N5

Na této úrovni je pro splnění nutné znát základní věty v hiraganě, katakaně a omezeném počtu kandži. Potřeba je znalost 800 slovíček a 100 znaků kandži.

Test trvá dohromady 105 minut a je rozdělený do 3 částí s přestávkami (slovní zásoba 25 minut, gramatika a čtení 50 minut a poslech 30 minut).

N4

O úroveň vyšší zkouška vyžadující znalost komplexnější gramatiky a dalších aspektů jazyka. Nutná je znalost 1500 slovíček a 300 znaků kandži.

Test již trvá 125 minut (30 minut slovní zásoba, gramatika a čtení 60 minut a poslech 35 minut).

N3

N3 je test pro středně pokročilé a jeho zvládnutí by mělo signalizovat schopnost zvládnutí běžné konverzace. Zvládnout pro tuto úroveň musíte 3700 slovíček a 650 znaků kandži. Nárůst oproti předchozí úrovni je zde značný.

Test v tomto případě zabere už 140 minut (30 minut slovní zásoba, gramatika a čtení 70 minut a poslech 40 minut).

N2

N2 je obecně považována za business úroveň. Pokud tedy chcete japonštinu naplno využít ve své kariéře, tato úroveň by měla být vaším cílem. Znát byste však před tímto testem měli 6000 japonských slovíček a 1000 znaků kandži.

U této a nejvyšší úrovně je již test rozdělen pouze do 2 částí. Celkově trvá 155 minut (slovní zásoba a gramatika 105 minut a poslech 50 minut).

N1

N1 je úroveň, která je přirovnávána k rodilým mluvčím a tento certifikát tak značí precizní znalost japonštiny. Pro test je doporučená znalost 18000 slovíček a 2000 znaků kandži.

Test nejvyšší úrovně trvá 170 minut (slovní zásoba a gramatika 105 minut a poslech 60 minut).

Bodování

Co se týče bodového hodnocení, jednotlivé úrovně JLPT se v něm od sebe více či méně liší. N4 a N5 jsou v rámci bodování rozděleny na 2 sekce (přestože test má 3 části). Slovní zásoba a gramatika je sloučena do jedné sekce se čtením. Druhou sekci potom tvoří poslech.

Úroveň Celkové body Body dle sekce
Jazyková znalost – slovní zásoba, gramatika, čtení Poslech
Rozsah bodů Celková bodová hranice Rozsah bodů Bodová hranice sekce Rozsah bodů Bodová hranice sekce
N4 0-180 bodů 90 bodů 0-120 bodů 38 bodů 0-120 bodů 19 bodů
N5 0-180 bodů 80 bodů 0-120 bodů 38 bodů 0-120 bodů 19 bodů

 
Nevýhodou je, že hodnocení za slovní zásobu, gramatiku a čtení je dohromady, a tak nemůžete příliš rozlišit, zda je například čtení vaší slabou stránkou. Na druhou stranu jednotlivé sekce mají vedle celkové bodové hranice vlastní bodové hranice, a tak oproti vyšším úrovním je mírně snazší uspět, jelikož jsou 2 části sloučeny do jedné.

Úroveň Celkové body Body dle sekce
Jazyková znalost – slovní zásoba, gramatika Čtení Poslech
Rozsah bodů Celková bodová hranice Rozsah bodů Bodová hranice sekce Rozsah bodů Bodová hranice sekce Rozsah bodů Bodová hranice sekce
N1 0-180 100 bodů 0-60 bodů 19 bodů 0-60 bodů 19 bodů 0-60 bodů 19 bodů
N2 0-180 90 bodů 0-60 bodů 19 bodů 0-60 bodů 19 bodů 0-60 bodů 19 bodů
N3 0-180 95 bodů 0-60 bodů 19 bodů 0-60 bodů 19 bodů 0-60 bodů 19 bodů

 
V tabulkách je vidět, že celková bodová hranice se s každou úrovní zvyšuje. V případě N5 je tak nutné dosáhnout „pouze“ 45 %, kdežto u N1 je to přes 55 %. Pro nováčky to má tu výhodu, že pokud půjdou na N5 a dosáhnou například 160 bodů, zjistí, že úroveň N4 by pro ně také neměla být problémem. Pokud ale dosáhnou třeba 90 bodů, tak certifikát sice získají, ale na to, aby zvládli další úroveň se budou muset intenzivně věnovat studiu (můj případ :)).

Výsledek JLPTMůj výsledek z JLPT N5

Porovnání odstupňování

Pokud jste se učili i jiný cizí jazyk, tak víte, je se běžně používá stupňování A1-C2. Tento systém hodnocení znalosti jazyka vychází především ze znalosti daného počtu slovíček. Pokud si systémy hodnocení znalosti jazyka porovnáme, zjistíme, že úroveň japonštiny N5 se již blíží spíše k úrovni A2.

Úroveň A1 totiž vyžaduje znalost pouze 500 slovíček a úroveň A2 1000 slovíček. V případě N5 je to 800 slovíček. Navíc je potřeba zvládnout 100 znaků kandži. Kandži je však aspekt, který obecně dělá z japonštiny náročnější jazyk, a tak jej nelze brát příliš v potaz.

U vyšších úrovní se rozdíly již snižují a u úrovně N3 je již počet slovíček nižší, než u úrovně B2 (N3 – 3700 slovíček, B2 – 4000 slovíček). N2 je potom z pohledu počtu slovíček přesně mezi úrovní B2 a C1 (N2 – 6000 slovíček, C1 – 8000 slovíček). V případě N1 je oproti C2 slovíček více, avšak tyto úrovně víceméně představují podobnou úroveň znalosti cizího jazyka.

Kde, kdy a za kolik?

Zkoušky JLPT všech úrovní momentálně probíhají jednou ročně v prosinci také v České republice, konkrétně v Brně na Mendlově univerzitě. Více informací najdete na webu Japonského centra Brno.

V roce 2018 se zkouška bude konat 2. prosince. Čas na přihlášení již však vypršel – bylo možné do 26. září. Přihlašování probíhá každý rok od poloviny srpna. Testy probíhají v mnoha světových městech ve stejný den, a tak lze předpokládat, že se termíny příliš měnit nebudou.

JLPT probíhá dvakrát ročně, kromě prosince ještě v červenci. V České republice jak už bylo zmíněno je to pouze jednou, avšak v červenci si na test můžete vyrazit například do Varšavy, Berlína či dalších měst.

Cena za zkoušku je 900 Kč, což je v porovnání se zkouškami z jiných jazyků velmi dobrá cena. Příčinou je především absence ústní části zkoušky, díky čemuž lze zkoušku uspořádat hromadně.

Zkušební testy a aplikace

Pokud si nejste jisti, jestli už jste připraveni zúčastnit se JLPT, mohly by vám pomoci zkušební testy, najdete je ZDE.

Mobilních aplikací zaměřených na přípravu na JLPT je více. Konkrétně bych vám doporučil JLPT Practise, další aplikace ale budou velmi podobné. Klíčové je, že formát testů je velmi podobný reálné podobě testu.

Jaké máte s JLPT zkušenosti vy? Pokud máte nějaké dotazy ohledně JLPT, ozvěte se do komentářů.

Zdroj: www.jlpt.jp

0 1878 japonských znaků kanji později…

Japonské znaky kanji

6. května jsem konečně dosáhl svého cíle a po náročných 8,5 měsících jsem se prokousal celým balíčkem kanji dle Heisigovy metody! Počet doteď neustále přibývajících znaků se tak – určitě alespoň na chvíli – zastavil na čísle 1878.

Od napsání prvního příspěvku jsem se držel tempa 12 nových znaků denně a počet každodenně opakovaných znaků se tak dále zvyšoval, až přesáhl i hranici 200.

211 znaků na zopakování

Neznamená to ale, že už bych všechny znaky uměl – plno znaků si stále pořádně nepamatuji, protože jsou buď příliš složité, nebo k nim nemám vytvořené dost dobré mnemotechnické pomůcky. Znaky si ale postupně pořádně zapamatuji, počet opakovaných znaků se začne snižovat a já tak budu mít prostor posunout se s japonštinou dále.

Abych ukázal i nějaký znak, tak tady je jeden, který je pro mě asi nejsložitější, protože se skládá ze 4 radikálů a správně se píše 22 tahy. Radikál vpravo nahoře se navíc neobjevuje v žádném jiném kanji, což učení tohoto kanji jako celku ještě více komplikuje.

 

Nějaké ty statistiky

Celkově mi učení všech znaků zabralo 257 dní a průměrně jsem se tak učil 7,3 nových znaků denně. Anki čas neměří úplně přesně, nicméně odhadem jsem učením strávil průměrně 1,5 hod denně, tzn. přibližně 380 hodin.

Slušný je i počet kartiček, které jsem si za tu dobu prošel – dohromady jsem všechny kartičky s jednotlivými znaky viděl 31 147 krát. Správně jsem odpověděl na 92,4 % kartiček.

Celkové statistiky

Bohužel až později jsem zjistil, že existuje Anki aplikace pro Android. Později jsem se tedy znaky začal učit kdykoliv jsem měl během dne chvíli času na mobilu. Do té doby jsem si ale všechny opakované znaky ručně psal, takže teď mám pořádný štos papírů popsaný tisíci a tisíci kanji.

Kanji všude kam se podíváš

Naučit se všechny znaky bylo opravdu dost náročné, přestože jsem na doporučení z celého balíčku 2042 znaků 164 znaků odebral. Občas jsem měl samozřejmě i horší chvilky.

Například když se mi opravdu nedařilo a měl jsem podprůměrné procento úspěšnosti. To ve výsledku zvyšuje počet opakovaných znaků hned další den, protože jakmile uděláte chybu, tak znak automaticky uvidíte ještě jednou ve stejný den a poté další den, abyste si ho pořádně vryli do paměti. Pokud už však víte, že další den vás už čeká 150 znaků, tak už nechcete, aby ten počet dále rostl.

Opakovat, opakovat, opakovat

Ze začátku jsem četl plno rad jak postupovat, abych celý balíček dokončil. Rada, která se objevovala nejvíc a zpětně myslím, že byla tou nejdůležitější, byla opakovat každý den všechny znaky, které Anki k opakování nabídne. Pokud toto nedodržíte, znaky se vám velmi rychle začnou hromadit a za chvíli může být počet nezvladatelný. Navíc tím prodloužíte interval opakování, což způsobí, že budete dělat více chyb, což také znamená více znaků na opakování. Sám jsem jeden den opakování úplně vynechal a další den nebyl vůbec příjemný. A to byl jen jeden vynechaný den.

Pozor na příliš rychlé tempo

Všude se dá pochopitelně dočíst o success stories, kdy někdo tento balíček znaků zvládnul např. za 3 měsíce. To ale znamená více než 20 nových znaků denně. Myslím ale, že toto tempo je téměř nezvladatelné a často vede k vyhoření, kdy už člověk další učení prostě nezvládá a na nějakou dobu s ním přestane. Pokud ale přestane na několik týdnů, může poté začít v podstatě znovu od začátku, protože velkou část znaků a hlavně s nimi spojenými mnemotechnickými pomůckami zapomene.

Nenechat se demotivovat

Při učení znaků jsem rychle zjistil, že to, že se naučím znaky, ještě vlastně nic neznamená. Psaná japonština je extrémně složitá a jediný znak tak sám o sobě často nic neznamená, nebo má případně několik různých významů, které spolu mnohdy ani nesouvisí.

Zároveň jsem se přitom tedy neučil ani mluvit a v podstatě to mohlo působit tak, že se nikam neposouvám.

Toto mě nakonec neodradilo a postupně jsem začal vidět přínosy učení se znaků. Tím hlavním je, že jsem se většinou učil nejdůležitější význam, které kanji mělo ať už samostatně, nebo ve spojení s dalšími kanji (je to vážně hodně složité, vysvětlím to spíš někdy jindy). Další výhoda je tato:

Znaky už pro mě nejsou strašidla!

Když někomu ukážu nějaké to kanji, tak vidí jen podivnou změť čárek, prostě rozsypanou rýži. Já už ale ne, znaky už zkrátka dávají smysl a psát je není žádný problém.

A co dál?

U znaků samozřejmě nekončím. Samy o sobě by byly navíc k ničemu. Mám za sebou zhruba 400 hodin studia japonštiny (když k učení kanji ještě připočtu čas, kdy jsem se učil 2 základní japonské abecedy a nějaká slovíčka). Japonština je ale považována za jeden z nejnáročnějších jazyků a odhadovaný čas na její naučení je 2200 hodin (viz například tady). Ještě toho tedy mám vážně hodně před sebou.

Teď už se ale můžu pustit do slovíček a vět v psané podobě a konečně se tak začít učit japonské znaky opravdu používat. Už mám stažený i nový balíček do Anki. O tom ale zase příště.

Na cestě ke zvládnutí japonských znaků aneb každý den s Anki

Ahoj, jsem Honza a baví mě Japonsko. Proto jsem se rozhodl vytvořit tento web. V létě roku 2015 jsem tuto zemi (poprvé) navštívil a musím říct, že jsem měl vysoká očekávání. Japonsko je však v některých ohledech dokonce převýšilo. O tom se ale pravděpodobně rozepíšu jindy, teď bych se rád soustředil na něco jiného, k čemu jsem se po návštěvě Japonska odhodlal – učení se japonských znaků kanji.

Na konci srpna roku 2015 jsem se rozhodl pustit do studia kanji. Během průzkumu studijních možností jsem kromě několika učebnic a různých aplikací narazil na něco, co se velmi rychle ukázalo jako naprostý poklad – Anki.

Anki: jednoduchý program plný možností

Díky tomuto jednoduchému programu jsem se pustil do každodenního studia kanji a po téměř osmi měsících používání musím říct, že si nedokážu představit žádný jiný nástroj či způsob, který by napomáhal při učení cizích jazyků více než Anki. A o studiu kanji toto platí dvojnásob.

Anki funguje na principu elektronických kartiček, které se objevují v různých intervalech v závislosti na tom, jestli odpovídáte správně či špatně. Pokud tedy odpovídáte správně, karta se objeví po delší době a naopak.

Takto to vypadá při opakování…

Heisigova metoda

Ve spojení s Anki jsem objevil Heisigovu metodu, která je založená na tom, že se nejdřív učíte radikály, což jsou jednodušší součásti, z kterých jsou následně tvořeny složitější kanji. Tím pádem se složité kanji nemusíte učit čárku po čárce, ale naučíte se pouze, které součásti znaky tvoří a následně je složíte dohromady.

Při užívání této metody jednotlivé radikály propojujete různými příběhy, které slouží jako mnemotechnická pomůcka. Pro co nejlepší zapamatování přitom platí jednoduché pravidlo: „Čím  šílenější, tím lepší!.

Běh na dlouhou trať

Dále jsem si do Anki stáhl balíček RTK 1+3, který vychází z Heisigovy metody. Ukázalo se, že přede mnou stojí opravdu velká výzva – tento balíček totiž obsahuje 2042 kanji! Naučit se takové množství znaků se může zdát nemožné. Byl jsem však opravdu silně namotivován a nechtěl se jen tak vzdát, takže jsem se ihned pustil do prvních kanji.

Po několika dnech jsem si stanovil pro mě přijatelné množství denní množství nových kartiček (resp. kanji) na 8 denně. Okamžitě jsem si vypočetl, že tímto tempem bych se všechny znaky naučil za zhruba 250 dní.

Někteří lidé toto množství znaků zvládli za méně než 100 dní. Přidávání nových kanji (a příběhů k nim) však zabere poměrně hodně času (mně okolo 15-20 minut při 8 nových znacích denně). Množství opakovaných kanji se navíc s těmi přidanými neustále zvyšuje. Já jsem se tak velmi rychle dostal na více než hodinu věnovanou japonštině denně.

Nové kanji vás navíc mohou velmi rychle „zavalit“ a jakmile se v nich začnete ztrácet, tak se ihned dostáváte do problémů, které často mohou být tak demotivující, že člověk učení vzdá. Proto si myslím, že je lepší si učení rozložit do 5 měsíců až do jednoho roku.

Anki statistiky

Anki statistiky

Jak to u mě probíhalo dále?

První více než 4 měsíce jsem opravdu každý den opakoval všechny již přidané kanji  a kromě asi 2 dnů, kdy jsem učení opravdu nestíhal, jsem se každý den poctivě učil 8 nových znaků. Takto jsem se dostal až na hranici 1000 znaků. Poté jsem se rozhodl, že potřebuji trochu zvolnit a odpočinout si, a tak jsem počet nových znaků snížil na 4-5 denně a několik dní v lednu jsem se nové znaky neučil vůbec.

Od začátku února jsem množství nových znaků ustálil na 6 denně. Díky tomuto nižšímu množství nových kartiček se mi dařilo množství denně opakovaných kartiček udržovat okolo 100 denně. Plno kartiček jsem navíc již měl velmi silně zarytých v paměti.

Toto tempo bylo velmi dobře zvladatelné, avšak plánované datum dokončení celého balíčku se začalo nenávratně posouvat nebezpečně blízko zkouškovému období a potažmo i letním prázdninám. Proto jsem se na začátku dubna rozhodl zvýšit množství nových znaků na dvojnásobek – 12 denně.

Jak to je dnes

Tempa 12 nových znaků denně se v době psaní tohoto článku stále držím a nyní jsem přesáhl hranici 1600 kanji! Učení mi však zabírá již zhruba 2 hodiny denně, což považuji za dlouhodobě těžko zvladatelné.

Po necelých 8 měsících mi však zbývá méně než 300 dalších kanji, které se musím naučit. Průběžně jsem navíc některé kanji, která jsou velmi zřídka používána, z balíčku odstraňoval, a tak se mi jejich celkový počet znatelně snížil na momentálních 1883 kanji. Tímto tempem bych tedy měl mít do poloviny května hotovo.

Až celý balíček dokončím, tak napíšu další příspěvek a přidám nějaké další tipy, které jsem zde nezmínil. Teď už si musím jít zase otevřít Anki. 🙂